Ryzlink Vlašský

Jedná se o starou odrůdu, její přesný původ není zatím znám. Některé prameny předpokládají, že vznikla ve Francii, odtud se rozšířila do Heidelbergu a v 19. století z Porýní do Dolního Rakouska a Maďarska. Její název nemá s místem vzniku souvislost, jako vlašský se údajně začala označovat v Německu pro odlišení od ryzlinku rýnského. S ryzlinkem rýnským nemá žádný příbuzenský vztah. Na Moravě se začala vysazovat kolem roku 1900. Je třetí nejčastěji pěstovanou odrůdou v České republice. Nejvíce je zastoupena v mikulovské vinařské oblasti. Stáří ve vinicích je 26 let, prakticky se nevysazuje.

Keře jsou středně bujného růstu. Listy jsou středně velké, třílaločné až pětilaločné, na okrajích s jemnými zoubky, většinou méně dělené, světlejší barvy, na rubu jemně ochlupené. Hrozny jsou středně velké, válcovité, dlouhé průměrně 130 mm, husté, na dlouhé stopce, často s přívěsným hrozínkem. Průměrná hmotnost hroznu je 109 g. Bobule jsou kulaté, malé, žlutozelené s černou tečkou na vrcholu, s tenkou ale pevnou slupkou. Dužnina je řídce šťavnatá, chuť je kyselá. Odrůda je pozdní, dozrává v druhé polovině října nebo začátkem listopadu. Vyznačuje se pravidelnými a dobrými výnosy a nižším obsahem cukru.Vzhledem k dlouhému vegetačnímu období a pozdnímu dozrávání má vysoké požadavky na na výslunnou a teplou polohu, proto se hodí pouze do teplejších vinařských oblastí. Na půdní podmínky příliš náročná není, nejlepší kvality dosahuje na propustných a hlinitých půdách. Vhodné jsou i sterilní písky a štěrkopísky, snáší i půdy vápenité.

Vína Ryzlinku vlašského se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové. Při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vína působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Tradičně dává výborná vína ledová. Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti. Víno se hodí i k dlouhodobé archivaci.

Vína Ryzlinku vlašského zachycují celou škálu bílých vína. Lehká, prostá, tvrdá vína stolní, která přinášejí osvěžení při namáhavé manuální práci, se hodí ke svačinám s uzeninám. Suchá vína Ryzlinku vlašského se dobře uplatní jako aperitiv ke studeným předkrmům a k celé paletě jídel jednoduché všední kuchyně. Hodí se k zeleninovým jídlům i zeleninovým polévkám a bílým sýrů, k lehké úpravě ryb či jemným paštikám. Jako vinný střik dobře uhasí žízeň.